Pokračování "Nidky neříkej NIKDY"

7. listopadu 2012 v 14:57 | SsajmonS |  Nikdy neříkej nikdy!
No a je tu zase nová povídka. Ma 346 slov a je to dokončení k povídce č.1. Komentujte a popřípadě mi poraďte co mám vylepšit.



Když jsem otevřela oči, uviděla jsem kolem sebe bílé zdi. "Podívejte, už se probouzí." Říkal nějaký hlas. Byla to maminka a zjistila jsem, že ležím v nemocnici! "Co se stalo?" řekla jsem pomalu. Maminka řekla, že mi to poví, ale ne dnes. "Musíš odpočívat." Řekla a pohladila mě po hlavě. V mích myšlenkách se mi promítalo plno verzí, co by se mi mohlo stát.Ale nechtěla jsem na to moc myslet. Hlavně že žiju. Pomyslela jsem si.Zavřela jsem oči a usnula.

Probudila jsem se až druhý den ráno. Slunce již svítilo a hlava mě už také moc nebolela. "Dobré ráno" pozdravila mě zdravotní sestřička. A podala mi léky. "Maminka ti tady nechala nějaké časopisy, tak si je můžeš přečíst." Řekla a podala mi je. Asi tak hodinu jsem si četla články, kde jiné dívky vyprávěly o svých problémech. Najednou do místnosti vstoupila policie. Pozdravili mě a řekli mi, že mě musí vyslechnout a popřípadně popsat toho, kdo mě okradl. Řekla jsem jim vše a dokonce jsem popsala i toho muže. "Měl bílou mikinu,černé kalhoty,kapuci přes hlavu a…" zmlkla jsem. "A co?" ptali se. "No, možná se trochu podobal mému bívalému klukovi." Odpověděla jsem.
"Prozatím to je všechno." Řekli a odešli. Znovu jsem si začala číst.

O týden později mě pustili domů. Zjistila jsem, že jsem byla jen okradena. NAŠTĚSTÍ. Maminka za mnou přišla do pokoje a řekla: " No, na konec to teda ten tvůj bívalý nebyl, ale byla to "známá firma" , už dlouho ho hledali." Popravdě, se mi ulevilo, pořád jsem ho měla ráda a znala jsem ho už několik let. Když jsem přišla zase do školy, všichni se mě začali ptát, kde jsem byla. Nic jsem jim neřekla, jen jsem se svěřila mé nejlepší kamarádce. Divila se. A pak bylo zase všechno v "normálu". Každý se ke mně choval stejně a byla jsem šťastná, že se mi nestalo nic horšího. A usmyslela jsem si, že už nikdy nebudu nikde po večerech chodit sama, jedině s přáteli a nebo se svou rodinou.

A zvolila jsem si i nové motto do života, zní takto: "Nikdy neříkej Nikdy"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento Dess?

Ano
Ujde :D
NE je strašný !! :(

Komentáře

1 knihofil18 knihofil18 | Web | 7. listopadu 2012 v 15:59 | Reagovat

Som rada, že sa to nejako vyriešilo a nič také závažné sa jej nestalo. :) Ten koniec bol pekný s tým názvom a tak. :)
Teším sa na ďalšiu poviedku, ktorú napíšeš.

Mimochodom, ten obrázok, ktorý máš pred poviedkou je robený v tej stránke, v ktorej som robila svoj oheň? ;)

2 ssblog ssblog | Web | 7. listopadu 2012 v 18:29 | Reagovat

[1]: Ano je vyrobený na té stránce :D

3 daisy0 daisy0 | 16. března 2013 v 16:42 | Reagovat

Hezký článek :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama